(3/12) Vladimír Remek se tak stal prvním neamerickým a nesovětským občanem na oběžné dráze. Nosná raketa umístila kosmickou loď Sojuz 28 na parkovací oběžnou dráhu s výškou perigea 198 km, apogea 276 km a sklonem 51,6° vůči rovníku.
(4/12) Ještě 2. března provedla na čtvrtém oběhu ve 20:16:49 a 20:49:52 UT motorický manévr s Δv=1,28 m/s, resp. 31,58 m/s. Další dva korekční manévry byly provedeny na šestnáctém a sedmnáctém oběhu o den později.
(5/12) V 15:03:02 UT měl velikost Δv=2,78 m/s a v 16:05:05 UT 21,60 m/s. Oběžná dráha Sojuzu 28 nakonec měla výšku perigea 272 km, apogea 356 km a sklon 51,65° vůči rovníku. V 17:09:30 UT se kosmická loď připojila ke kosmické stanici Saljut 6.
(6/12) Průlez mez Sojuzem 28 a stanicí se otevřel ve 20:10 UT a Remek s Gubarevem byli přivítání posádkou stanice Saljut 6, kterou v té době tvořil Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Společně pak tvořili posádku Saljutu přibližně jeden týden.
(7/12) Na palubě stanice Saljut 6 bylo provedeno také několik experimentů připravených československými vědeckými pracovišti. Experiment Chlorella 1 se věnoval studiu rozmnožování řas za podmínek kosmického letu.
(8/12) Experiment Tepelná výměna 2 měl za cíl sledovat subjektivní pocit tepla a tepelné pohody s objektivním měřením teploty. Výsledky mimo jiné ovlivnily návrh systému podpory života na všech dalších kosmických stanicích včetně ISS.
(9/12) Experiment Oxymetr měřil okysličování tkání a SUPOS 8 sledoval psychologický stav kosmonautů pomocí dotazníku. Unikátní byl také experiment Morava-Splav využívající sovětské tavicí pece Splav-01 k roztavení a regulovanému tuhnutí vzorků materiálů.